Tvorba šampiona: Aurora

Aurora je jiná. Na rozdíl od většiny je to vastajka schopná vnímat říši duchů (a chodit do ní). Je to přítelkyně a léčitelka soužících se duchů, na rozdíl od jistých dalších šampionů. A co je diskutabilně nejdůležitější, podařilo se jí spřátelit se s Ornnem.

A stejně jako ta obrýlená pihovatá zrzavá králičí čarodějka je jiný i příběh o jejím vývoji. Její příběh začal asi před šesti lety, kdy nás napadl šampion, který čerpal inspiraci ze Sylase, Yoneho, Duchovního květu a Fiddlesticksovy velké aktualizace a nakonec vyústil v samotnou Auroru.

Určitě si říkáte: „Co má králíček s plandavým kloboukem a stejně tak plandavýma ušima společného s prapůvodním démonem?“ Inu, odpověď musíme hledat na samotném začátku.

Čarodějnice, která nikdy nebyla

Píše se rok 2018: Systém run byl právě přepracován, vás na jednu ránu dostává Zoe a aktualizace 8.11, která zabíjela ADC, ještě nevnesla bídu do dolní lajny.

„Zrovna jsem se přidal k týmu šampionů a řekli mi, že budu hodně pracovat se Squad5, takže jsme jednoho chladného podzimního dne seděli pod stromem a bavili se,“ vzpomíná hlavní konceptový grafik Sunny „Kindlejack“ Pandita. „Řekl mi, že se chce stát skvělým designérem a vytvářet k*&^sky super šampiony. A tak nějak jsme si potřásli rukama a řekli jsme si, že společně tu horu zdoláme a zvládneme to.“

A tak Kindlejack začal kreslit.

Aurořiny nejranější koncepty byly široké: tanečnice, která vytváří příběhy z kouře; mág, který kombinuje živly a vytváří různou magii. Ale byl tu jeden, ke kterému se všichni pořád vraceli... králičí čarodějka s přízračnou magií.

Zpráva o králičí čarodějce s brýlemi se začala šířit vývojářským týmem LoL a lidi si ji rychle zamilovali. Když manažer herního designu Blake „Squad5“ Smith začal pracovat na její sadě schopností, zaměřil se úžeji na tehdy neprobádanou představu, která se k Aurořině motivu podle všeho dokonale hodila.

„Moc se mi líbil nápad, že uděláme postavu typu vyvolávače, jenže to vyvolalo velké zmatky, protože to pro každého znamená něco jiného,“ vysvětluje Squad5. „Lidé si představí něco jako Pokémony, kde vyvoláváte něco, co je neustále s vámi. Ale já chtěl vyvolávání ve stylu Final Fantasy, kde vytvoříte silné stvoření, které udělá něco super a pak zmizí. Takže ta sada působila velké zmatky a nakonec jsme se zaměřili na něco jiného.“

Tým nakonec začal směřovat ke geniálnímu mágovi, který dokázal chápat magii prostě tím, že ji vidí. K někomu, kdo dokáže kopírovat vaši magii. K někomu, kdo vám dokáže... ukrást ultimátku?

„V tomto okamžiku už ji lidi testovali ve hře. Ta sada se jim moc líbila a měli pocit, že kradení kouzel představuje zábavné vyjádření schopností, ale když se to všechno zkombinovalo, výsledky byly docela smíšené. Lidé pořád říkali, že kradení kouzel působí až moc zle a že se to k ní nehodí!“ směje se Squad5. „Nechtěli jsme, aby působila jako padouch nebo někdo arogantní.“

Takže tým musel učinit těžké rozhodnutí: předělat sadu, anebo předělat postavu. A pak vznikl Sylas.

Ale ta práce nepřišla vniveč. Sada se proměnila v Sylase, z některých aspektů její osobnosti se stala Lillia a výzkum, který tým vložil do říše duchů, pomohl utvořit Yoneho a Duchovní květ a dokonce pomohl s démonickým příběhem Fiddlestickse.

Ten šampion, jak jsme ho znali, byl pryč – bylo mu souzeno spočinout ve složce spolu s Ao Shinem a ostatními.

Až jednou...

„Když se vedoucím týmu šampionů stala Riot Lexical, požádala nás, abychom jí představili pár nápadů, které by nás zajímaly. A já věděl, že nastala ta chvíle. V tomto okamžiku už jsme o tomto šampionovi uvažovali asi čtyři nebo pět let – měli jsme koncepty, nápady na herní systém a příběhové háčky. A ona řekla: „Jé, králíčky mám ráda. Pojďme to zkusit,“ směje se Kindlejack.

Nevýhoda? Tým musel začít od nuly.

Hopity hop aneb jak udělat vastajského králíčka pořádně

Když nad nějakou postavou uvažujete skoro šest let, ukáže se, že je docela těžké „začít od nuly“.

„O Auroře jsem slýchávala prakticky od té doby, co jsem se k týmu připojila. Všechno, co jsem o ní slyšela, bylo tak... Zbožňuju králíčky, zbožňuju čarodějnictví, zbožňuju všechno na téhle postavě a ta postava potřebovala scenáristu,“ vysvětluje hlavní scenáristka Elyse „apothecarie“ Lemoine. „Věděla jsem, že Riot Lexical chce, abychom začali znovu, ale když jsem si promluvila s Kindlejackem, měli jsme všichni pocit, že ta původní postava byla hodně silná a že bychom se k ní měli vrátit.“

Už je to nějaká doba, co jsme udělali vastajskou postavu – naposledy to byl Sett – a navíc, králičí holky jsou zatraceně populární.

„V úplně prvním grafickém konceptu, který jsem udělal před lety, jsem použil spoustu nápadů a lidé pořád ukazovali na jeden konkrétní a říkali: ‚Co je to zač?‘“ směje se Kindlejack.

Ten konkrétní obrázek byla holka s králičíma ušima a tváří zakrytou stínem. A jelikož jsme na Runeterře, znamenalo to, že je to vastaja.

Vastajové jsou přirozeně kouzelní tvorové, potomci Vastayshai'rei, kteří pocházejí ze země, již dneska známe jako Ionii. Někdy v minulosti se stalo něco kouzelného (a možná trochu divného) a vastajové, které známe, teď mají smíšené zvířecí vlastnosti (poznámka autora: Ve skutečnosti to bylo tehdy, když magie Vastayshai'rei přestala umožňovat proměňování). Výsledkem jsou vastajové, kteří čerpají inspiraci ze skutečných zvířat.

Sett našel inspiraci v jezevcích a rosomácích, Ahri je liška, Xayah a Rakan jsou ptáci... nebo lišky – viděli jste ty pařáty? Takže tým potřeboval udělat vlastní menší výzkum, aby Aurora působila jako králík a nebyla to jen roztomilá holka s králičíma ušima a chundelatým ocáskem.

Ano, má trochu srsti.

Vastajové mají řadu společných fyzických vlastností se svými zvířecími protějšky: šupiny, srst, uši, drápy, dokonce i značek.

„Když jsme se snažili vymyslet její jedinečné ‚vastajské značky‘, hodně se mi zalíbila myšlenka hustých pih, které se slévají do vzorů,“ vysvětluje Kindlejack. „Je to Turingův vzor, takže se drží vědecky předvídatelného vzoru, stejně jako levhartí skvrny.“

A stejně jako pihy se přenášejí na další části jejího těla – hlavně na její ramena a stehna. Podobnost s pihami vypadala jako vynikající přídavek k zrzavým vlasům, což je přirozený odkaz k jejímu freljordskému domovu.

Bohužel tu je ještě něco, co bychom měli probrat...

„Nikdy by mě nenapadlo, že budu muset googlit chlupaté nohy – a hned po Briar –, ale odvážně jsem vykročil do králičí nory,“ běduje Kindlejack. „Lagomorfové (čti: králíci, zajíci a pišťuchy) patří k několika málo savcům, kteří mají srst na nohou. A nemají polštářky na tlapkách! Chtěl jsem aspoň ty nohy udělat správně.“

Na rozdíl od Bryni stojí Aurora na špičkách.

Aurora je náš první vastaja z rodu zvířecí kořisti (Poznámka autora: Squad5 trval na tom, že ryby nejsou nutně dravci, ale připustil, že ho žádná ryba nikdy nekousla). Takže tím se musela zodpovědět jedinečná otázka... Jak vypadá představa o herním systému kořisti?

„Hodně jsem přemýšlel o tom, jak může zvířecí kořist uspět proti dravci. Obvykle ho nemůže přeprat, úspěchu běžně dosahuje pomocí triků a následného útěku. A tohle jsem chtěl v Aurořině herním systému zachovat,“ vysvětluje Squad5.

Aurora je velmi mazaná a rychlá – velmi prchlivá. Než aby se soupeři postavila, raději ho přechytračí. Pomocí králičí hbitosti pobíhá po okrajích souboje a přechytračí svého soupeře.

Ale pořád tam byl jeden problém. Řada vastajských šampionů nazývá domovem Ionii. To je sice v pohodě, jenže je to hrozně... nudné. Aurora potřebovala jiný domov, jiný příběh a jinou vazbu na magii, která proudí každým vastajou.

Freljordská čarodějka

Aurora je Bryni, králičí druh vastajů. A jako řada dalších vastajů si našla domov v jiné části Runeterry: na Freljordu.
„Vastajové se nenacházejí jen v Ionii, jsou všude,“ vysvětluje apothecarie. „A my si mysleli, že nám Aurora poskytne skvělou příležitost podívat se na to, jak se žije vastajům mimo Ionii, protože tam nejsou tak spjatí s původním zdrojem své magie.“
Bryni jsou dobře vybavení k životu v drsném freljordském podnebí, ale nejsou to válečníci ani mágové. Na rozdíl od ostatních vastajských kmenů jako Vesani, Lhotlan či Kiilash se Bryni od ostatních vastajů izolovali. Místo toho tráví čas farmařením ve freljordských hornatých zemích. Jejich vrozená vastajská magie se ale zcela nevytratila – akorát se projevuje jinak, asi jako mrkve, které jsou trochu moc šťavnaté. A pak je tu Aurora.
„Narodila se se schopností a vazbou na svět duchů, kterou její lid ztratil už pradávno,“ říká apothecarie. „Liší se od ostatních Bryni, vidí duchy a napřímo interaguje se světem duchů.“

Auroru nikdo neučil, jak má svou magii používat. Musela na všechno přijít sama během let pokusů a omylů, aby si vytvořila knihu kouzel, která je jedinečně její.

„Čarodějky za poslední roky prošly proměnou a kultura je přijala. Vážně jsme chtěli udělat moderní pojetí venkovského čarodějnictví, které se víc točí kolem spirituality než pohanství či temné magie,“ říká Kindlejack.

„Aurořina se svou magii naučila sama, takže jsem chtěl, aby její vizuální prvky byly jedinečné a aby se lišily od magie, kterou používají ostatní vastajové. Je trochu odlišná a temnější, aby se tím redukovala ta králičí roztomilost. Díval jsem se na nějaké hinduistické a středovýchodní motivy, spojil jsem je s jazykem tvarů freljordských run a designu.“

Jedinečné prvky magického designu Aurory lze spatřit na její hůlce, náhrdelníku, oblečení, náušnicích a v její magii.

„Když si představíte čarodějku – i hodnou čarodějku –, to, co dělá, vždycky působí trochu záhadně a temně, je to zahalené tajemstvím, což se liší od čarodějů, mágů a dalších magických archetypů,“ říká Squad5. „Příkladem toho je její Q. V podstatě vás prokleje, ta kletba zesílí a s její pomocí vás zabije. V podstatě vám vyrve kousek duše.“

Její ultimátka, která se rozhodně přiklání k představě lstivého králíčka, kterou chtěl Squad5, rovněž čerpá inspiraci z konkrétního místa v jiné hře.

„Ztratit se v Lost Woods v Zeldě pro mě bylo formativním zážitkem,“ směje se Squad5. „Chci, aby ve vás její ultimátka vyvolala podobný pocit. Snažíte se dostat ven a pak se prostě teleportujete doprostřed a nedokážete uniknout před její magií.“

Kráčet mezi světy

„Moc se nám líbí, když noví šampioni zkoumají prostor, který je neprobádaný,“ prozrazuje Kindlejack. „Každý šampion by měl vrhnout trochu světla na část světa, kterou jsme ještě neviděli. A říši duchů jsme zatím opravdu moc neprozkoumali. Viděli jsme ji, ano, ale ani jsme nevěděli, jestli interaguje s Runeterrou nebo jaká stvoření tam žijí.“

Říše duchů je zajímavé místo. Je to zdroj vastajské síly, permanentní domov Alune a (tak nějak plus minus) místo, kam vás teleportuje Mordekaiser, když vás pošle do Brazílie sejme ultimátkou.
„Říše duchů tak nějak překrývá svět smrtelníků, který vidíme na Runeterře. A většina věcí, které jsme z říše duchů viděli, se nacházela v Ionii, která má s duchy velmi symbiotický vztah. Když jsem pracovala na Strážci duší Udyrovi, hodně jsem s dalším scenáristou probírala, jak vypadají duchové a říše duchů ve Freljordu,“ vzpomíná apothecarie.

Ale ta říše není jen pouhé překrytí – zrcadlí příslušné části Runeterry. Duchové v Ionii většinou znali mír (až do války s Noxem, která zapříčinila výskyt azakan), ale freljordští duchové jsou mnohem jinačí... divočejší.

„Dělali jsme spoustu průzkumů, abychom přišli na to, jak přesně obyvatelé říše duchů vypadají. Vlastně jsem si vzala seznam věcí, které jsou potenciálně duchové, a bavila jsem se s týmem scenáristů, abychom rozhodli, co duch je a co duch není. Kindred? Ano, to je duch. Volibear? Duch. Ta celá věc kolem Barda? To nejsou duchové.“

Duchové mají fyzikální vlastnosti tvorů, kteří existují na Freljordu, ale nejsou to duchové mrtvých zvířat ani lidí.

Aurora se dívá na freljordské duchy – kteří na první pohled mohou vypadat děsivě a nepříjemně –, jako by to byli roztomilí tvorečkové, které je třeba hýčkat a chránit, ne jako na obludy, kterých by bylo třeba se bát – anebo hůř, které by bylo třeba ničit.

Je jí s nimi velmi dobře. Jsou její vášní, objektem jejího zvláštního zájmu, jejími přáteli.
„Když budu mluvit z vlastní osobní zkušenosti, Aurora interaguje s duchy podobně jako já se zvířaty,“ usmívá se Kindlejack. „Na večírcích jsem vždycky ten, co ignoruje lidi a jde si pohladit kočku nebo si hrát se psem. Ne že bych měl vazbu na zvířata, protože jsou na jiné vlnové délce. Prostě se dají mnohem snáz a konzistentněji číst než lidi.“

„Aurora není obzvláště agresivní osoba, ale když někdo rozčiluje duchy, udělá si výzkum a pak vám nakope p*&^,“ směje se apothecarie.

Ode dne, co se Aurora narodila, uměla vidět duchy a interagovat s nimi ve svém světě. A v určitou dobu se naučila do říše duchů vkročit.

Auroře svět smrtelníků občas přijde až moc. Velké davy, hlasité zvuky, dlouhé rozhovory a skupinové sociální interakce – to jsou věci, na které je obzvláště citlivá. Takže když má pocit, že je toho na ni moc, může snadno utéct: do říše duchů.

Po letech studia dokáže do říše duchů snadno skočit a zase z ní vyskočit – nebo ji k tomu aspoň pomáhá pár rituálů (inspirovaných skutečnými mudrami). Takže když má až příliš senzorických informací, dokáže rychle utéct.

Aurora chce pomáhat všem duchům. Ať už to jsou mocní polobozi jako Volibear či Ornn, anebo bezejmenní tvorové, ona je prostě ochotná podat jim pomocnou ruku.

V našem světě máme termín, kterým můžeme Auroru popsat: je autistická. Ale Runeterra pro ni žádný takový výraz nemá. Je to prostě Aurora.

Mnozí členové týmu pro vývoj Aurory a Riot celkově se podělili o své zážitky coby lidí, kteří se nacházejí na autistickém spektru. Protože Aurora jim poskytla šanci vnést část svého života do hry, kterou mají rádi.

„Zcela vystihnout autistický zážitek není možné právě proto, že je to spektrum – protože to každý prožívá jinak,“ vysvětluje apothecarie. „Existuje spousta věcí, které spousta z nás dělá a které chceme zachytit, jako třeba chození po špičkách, která je opravdu běžná! Ale víme, že to není něco, co by dělal každý. A my jsme chtěli tak nějak zachytit nejen ty běžné autistické zážitky, které spousta z nás má, ale tu nejzákladnější část autismu. Což je způsob, jakým funguje náš mozek – způsob, jakým vnímáme svět. Neodpovídá očekáváním, která mají ostatní. A přesně tohle jsme chtěli, aby z Aurory vyzařovalo. Neměla by naplňovat očekávání.“

Měla by zakládat nová.

Když jedna cesta končí, jiná začíná

Aurořin vývoj trval celé roky – roky přemýšlení, kreslení, psaní a navrhování.

„Je zábavné se ohlédnout za vším, co jsme do Aurory vložili. Když jsme se Squad5 na tomto šampionovi začali pracovat, očekávali jsme, že to bude první šampion, kterého vytvoříme. A teď za sebou máme asi čtyři nebo pět šampionů a konečně jsme mohli splnit svůj původní slib,“ vzpomíná Kindlejack. „Ale místo toho, abychom to udělali jako začátek našeho společného dobrodružství, jsme se nyní sešli na vrcholu.“
Ale i když tato část jejího příběhu skončila, její další kapitola se právě začíná psát.