TVORBA ŠAMPIONA APHELIOS
Občas, když vydáme nového šampiona, se dočkáme mnohohlasné reakce typu: „Sakra, Rito, zašli jste příliš daleko! PŘÍLIŠ DALEKO!!“
Aphelios se této reakce možná určitě dočká. Ale to nevadí. Vlastně je to skvělé. Aphelios přišel vyzkoušet, co všechno jste ochotní obětovat. Jste ochotní vzdát se kontroly nad zbraněmi, které máte v rukou? Jste ochotní naučit se 30 různých schopností? Jste ochotní slepě věřit tomu, že hlas, který slyšíte jen vy, ví přesně, co potřebujete?
Pokud věříte, že je vaším osudem najít vítězství v šepotu měsíce, pak je na čase potvrdit výběr Aphelia (a Alune). A výsledky vaší víry budou nádherné.
Víra je vytrvalost
Apheliova cesta z raného konceptu k výsledku byla dlouhá. Vlastně to trvalo přes rok. Ale jako všichni šampioni začal tím, že měl svůj cíl. Měl umožnit kreativní adaptaci pomocí kombinace schopností namísto rychlých reflexů. V podstatě byl navržený tak, aby dělal megageniální obehrávky jako Yasuo s IQ 200.
Ale kde vůbec s takovým cílem začít? Jaká cesta dovedla tým k Apheliovi, němému pobožnému zabijákovi z řad Lunari s arzenálem magických měsíčních starožitných zbraní? Odpověď je nasnadě: Všechno to začalo s čaroději a battle royale.
„Ani po skoro 150 šampionech není v League of Legends čaroděj,“ vysvětluje hlavní scenárista David „Interlocutioner“ Slagle. „Je tam modrý chlápek bez trička… Vlastně je tam v sedmi verzích. Ale pořád žádný čaroděj.“
Klasický archetyp čaroděje je podle týmu někdo, kdo poráží zlo znalostmi. Ne rychlými reflexy, přesnými mířenými střelami nebo dokonale načasovanými schopnostmi. Záleží jen na znalosti toho, který nástroj použít v přesně daný okamžik.
„Nevím, kdo rozhodl, že z Aphelia uděláme střelce,“ říká herní designér Stash „Riot Stashu“ Chelluck. „Raný nápad s čarodějem byl vážně super, ale herní zážitek nebyl na poměry aktuální soupisky mágů jedinečný. Napadlo nás, že by zaujímal velmi neobvyklé místo v soupisce střelců. Co kdyby místo arzenálu kouzel měl Aphelios arzenál zbraní?“
Za střelce se obvykle hraje stejně napříč všemi šampiony. Jdete do lajny, farmíte poskoky, zapomenete na minimapu, mockrát umřete, možná si připíšete zářez nebo dva a stavíte předměty. Schopnosti se mění, ale celková hratelnost je podobná.
Kvůli jasně dané roli a obecnému designu „střelce, který mění zbraně“ potřeboval tým zjistit, kdo přesně Aphelios je.
„Začal jsem uvažovat nad různými frakcemi na Runeterře, které by mohly mít střelce, co mění zbraně,“ prozrazuje konceptový grafik Sunny „Kindlejack“ Pandita. „Jeden z nich byl Braumův protivný starší bratr, který nosil totemový sloup, jenž vyvolával freljordské zvířecí duchy a ti mu měnili schopnosti.“
Další možností byl Zaun: Šílený vědec, který míchá chemikálie a provádí experimenty, aby vytvořil jedinečné schopnosti či zbraně. A když ne Zaun, tak co Piltover?
„Interlocutioner měl vážně skvělý nápad založený na konceptu ‚správný nástroj pro daný úkol‘,“ říká Kindlejack. „A působil docela jako lovec odměn. Byl to člověk, kterého si najmete, protože dokázal ulovit kohokoliv a cokoliv, jelikož měl pro každou situaci tu správnou zbraň.“
Tento nápad vyvrcholil v piltoverského lovce odměn, který svou poslední oběť uvěznil. Jeho „pomocník“ jezdil na nebe-cyklu po Žlebu a shazoval svému mistrovi zbraně, kdykoliv je potřeboval.
Ale prostě to nepůsobilo jako Aphelios.
„Díval jsem se ten rok na obleky z Met Gala a ty kombinovaly náboženskou ikonografii s vyšší módou,“ říká Kindlejack. „Napadlo mě, že to stojí za průzkum, tak jsem to začal kreslit.“
Kombinace elegantního mnicha s téměř nesobecky romantickým zabijákem se týmu zalíbila. Šampion, který svému účelu věří tak silně, s tak neotřesitelnou oddaností… Bylo to obdivuhodné a zároveň děsivé. Bylo to dokonalé. Ale kam na Runeterře patřil?
„Mluvil jsem s jedním z hlavních konceptových grafiků, který dělal na jiném projektu. Řekl mi, že dělá zevrubný výzkum různých frakcí na Runeterře,“ vysvětluje Kindlejack. „Tak se se mnou podělil o své vizuální objevy. Lunari vyčnívali, protože je to frakce, která je hráčům známá, ale pořád je docela neprozkoumaná.“
Před Apheliem byla jediná Lunari z naší soupisky šampionů Diana. A ta hráčům moc informací o svém lidu neprozrazovala. Co vlastně víme o Lunari jiného než „měsíc“? Za co bojují? Co je zajímá?
„U Aphelia jsme měli šanci vdechnout život celému tomu světu kolem něj,“ dodává Interlocutioner. „Co se děje na hoře Targon? Teď se na to konečně můžeme trochu podívat.“
Aphelios je zabiják z řad Lunari, kterého zabíjení nijak netěší. Ale pořád zabíjí… a není sám.
Víra je důvěra
„Aphelios a Alune jsou dvojčata, narozená během vzácného nebeského úkazu,“ vysvětluje Interlocutioner. „Měsíc na Runeterře má oběžnou dráhu a měsíc ve světě duchů to reflektuje. Jednou za čas dojde ke konvergenci a magie, kterou do vínku dostanou ti, kteří se během ní narodí, je mezi Lunari nesmírně silná.“
Alune strávila svůj život tím, že se cvičila na orákulum, aby pomocí kouzelného světla měsíce objevovala skryté pravdy a cesty – zatímco Aphelios cvičil na to, aby zlikvidoval každého, kdo chce Lunari ublížit. Tato dvojice reprezentuje dvě strany víry Lunari: magickou mystiku a přízemní realismus. A to pouto, které sdílejí, se ve hře projevuje hned několika způsoby.
„Hledali jsme příběhové opodstatnění pro to, odkud se ty zbraně vzali,“ říká Riot Stashu. „Proč si hráč nemůže vybrat, kterou zbraň bude používat? Jak je Aphelios získá? Proč nad tím tento cvičený zabijácký mnich nemá kontrolu?“
Protože Alune vždy ví, co Aphelios potřebuje.
Na začátku zápasu Aphelios vypije jed, aby otevřel své (plus mínus) nadpřirozené pouto s Alune. Aby mohla promlouvat k Apheliovi a poslat mu magií nabité zbraně, musí být ve své pevnosti, ve své svatyni ve světě duchů. Ale ten jed dělá něco víc, než jen vytváří spojení. Naplňuje Aphelia silou noci. Jeho svaly se zpevní a může využívat magii – magii Alune. Ale něco to stojí.
„Kvůli tomu jedu se Apheliovi stáhne hrdlo. Právě proto nemluví. Ale tím účinky jedu nekončí. Alune díky tomu spojení může číst jeho myšlenky, jejich duše se spojí,“ vysvětluje Interlocutioner. „Myslím, že pokud bychom věděli, na co přesně někdo jiný myslí, většinu času by nás to ranilo. Naše reality mají určitou syrovost, která se často neshoduje s realitou ostatních. A Aphelios a Alune tomu musí čelit pokaždé, když se propojí. Nemohou si navzájem lhát. Ani sami sobě.“
Apheliovo ticho představovalo jedinečnou výzvu: budou hráči cítit citovou vazbu k šampionovi, který nemluví? Nepoškodí se toto spojení, pokud uslyší hlas někoho, kdo se vlastně ani neobjeví? Jak přistoupíte k designu zvuku pro někoho, kdo mluví telepaticky z jiného světa?
„V rámci dabingu Alune bylo velmi důležité vystihnout ten pocit ‚hlasu z vysílačky‘,“ vysvětluje dabingový designér Julian „Riot Zimberfly“ Samal. „Musel dát najevo, že je na nějakém odlehlém místě, aniž by to bylo příliš rušivé. Protože kdyby to bylo moc násilné, mohlo by to způsobit zmatky a narušit hratelnost.“
Aby toho Riot Zimberfly dosáhl, zpracoval nesrozumitelný šepot podobný zaříkávání Aluniny dabérky a pomocí něj vytvořil „vysílačkový“ zvukový efekt. Tím chtěl naznačit, že Aluniny vlastní myšlenky unikají přes lunární spojnici s Apheliem. Její křehký, leč silný, uklidňující hlas vytváří pomocí texturálních a hudebních vrstev pocit, že pochází z nitra vaší hlavy.
Pomoc přichází v jiné podobě než z Aluniných magicky nabitých zbraní a slov plných něžného povzbuzování.
„Když jsme se usnesli nad Apheliovou… jedinečnou sadou, sešli jsme se v jedné místnosti, abychom probrali, jak jeho schopnosti vysvětlíme hráčům ve hře,“ vysvětluje Kindlejack. „Od doby, co jsme začali experimentovat s ultimátními skiny, jsem chtěl vytvořit upravené rozhraní. A Aphelios nám k tomu zavdal tu pravou příčinu.“
Aphelios má Q, R a… další R. Nemá pasivku, nemá (skutečné) W a nemá E.
V LoL nikdy nebyl šampion, který by vyžadoval zcela odlišné rozhraní. Některé ultimátní skiny nabízejí přídavky a šampioni, kteří své schopnosti vyvíjejí, vyžadují dodatečnou péči. Ale šampion, který nepostupuje na vyšší úrovně v tradičním slova smyslu, má „méně“ schopností, dokáže si měnit zbraně a používá systém „munice“, vyžaduje o trochu víc než jen dodatečnou péči.
„Byl to skutečně úžasný a děsivý okamžik,“ vysvětluje Kindlejack. „Nikdy jsem nic takového nedělal. Ale myslím, že jeho na míru šité rozhraní vytváří tento jedinečný zážitek pro ty, kteří jsou mu oddaní, kteří v něj skutečně věří. (A nic z toho by nebylo možné bez práce, kterou odvedl Bryce „The King of Rad“ Mercado, technik rozhraní.)“
Jelikož na vás Alune dohlíží, poskytuje vám rady, povzbuzení a – především – smrtící řadu nebeských zbraní, můžete se pomocí tohoto na míru šitého rozhraní soustředit na to, na čem skutečně záleží… Naprosto. Geniální. Obehrávky.
Víra je neutuchající
Jak zajistíte, aby si šampion, který má pět zbraní, zachoval soudržnost? Jak to uděláte, aby zbraně působily jedinečně, ale byly pořád rozpoznatelné? A jak se hodí k Lunari, když Targoňané používají kopí a meče?
…Apheliovy zbraně nejsou přesně tím, čím se zdají být.
„Tohle nejsou tradiční střelné zbraně se zásobníky,“ vysvětluje Kindlejack. „Jsou to totiž posvátné artefakty Lunari. Když jsem je navrhoval, představoval jsem si, že jsou normálně vystavené někde v chrámu. Až díky kombinaci Apheliova a Alunina daru jsou smrtící.“
Jelikož LoL používá pohled shora, siluety zbraní by byly těžko vidět. Jejich design musel působit povědomě, takže jsme tak trochu imitovali siluety jiných zbraní, abychom naznačili jejich hratelnost – například dalekonosná zbraň se podobá Caitlynině pušce. Ale přesto může být docela těžké tyto zbraně ve hře poznat, takže velký díl práce odvádějí Apheliův postoj a animace. Jeho postoj a pohyby se liší u každé zbraně, aby byly rozdílné a intuitivní a hráči tak věděli, ke kterým schopnostem (a základním útokům) má přístup.
„Když jsme se u designu této postavy dohodli na ‚zabijákovi z řad Lunari‘, šli jsme prostě do toho,“ směje se Kindlejack. „Chtělo to trochu poladit, ale oproti většině šampionů se jeho vizuální design ani moc nezměnil. Ale jeho arzenál? Ten jsem během roku předělal asi 10krát.“
Pokaždé, když se nějaká zbraň změnila, přidala či odstranila, musela se změnit i grafika, aby to reflektovala. Barvy a tvary musely být jedinečné stejně jako to, jak je Aphelios držel. Ale potřeba srozumitelnosti se nezastavila jen u fyzického designu zbraní.
„Je vážně těžké udělat to tak, aby zbraně zněly magicky,“ prozrazuje vrchní zvukový designér Brandon „Riot Sound Bear“ Reader. „Aphelios nesesílá kouzla. Střílí ze zbraní. Ale nejsou to tradiční zbraně, takže pořád musely znít… magicky.“
Ale proč si Aphelios vůbec musí ty zbraně měnit? Přece kvůli jejich „munici“ z měsíčního světla. A jelikož Alunina magie nakonec vyprchá, zbraně se vytratí zpátky za závoj, kde se znovu nabijí silou měsíce. To znamená, že se musíte přizpůsobit a reagovat.
„Jedna z výhod toho, že si nemůžete vybrat, kterou zbraň budete mít, spočívá v tom, že jsme to mohli dělat tak, aby kombinace jeho zbraní byly v různých situacích super přesílené,“ říká Riot Stashu.
„Kvůli munici nutíte hráče do situace, kde musí rozpoznat svoje přednosti přesně v daném okamžiku. Můžete jim dát tuhle kombinaci zbraní, která je skutečně silná pro duely, aby si řekli: ‚No teda. Musím bojovat TEĎ HNED‘.“
Tohle jsou ty megageniální okamžiky. Apheliovy jedinečné kombinace zbraní vytvářejí příležitosti, kdy může podpořit spoluhráče, nebo útočit na věže a cíle, anebo si to dokonce rozdat tváří v tvář s těmi nejlepšími duelisty ve hře. Hráč musí rozpoznat a dokonce předvídat svoje přednosti, aby z něj byl ten nejúčinnější smutný měsíční chlapec. Pokud ne, odplazíte se pryč a (snad) své dané zbraně použijete s větším úspěchem příště.
Věrní se dočkají odměny
Stejně jako Aphelios roky trénoval, aby se z něj stal zabiják z řad Lunari, musíte i vy cvičit, abyste pochopili své vlastní schopnosti a věřili jim. Aphelios to umí a vy to nakonec budete umět taky.
Až na horu Targon přijde doba temna, přežijete díky své víře?