Tvorba šampiona: Urgot

Za posledních pár let se Taricova fešáckost posunula do nových výšin, Poppy je roztomilejší než kdy dřív a Warwick ještě víc zvlčel. Jeden ze šampionů LoL, o kterém koluje snad nejvíc memů, mezitím seděl ve stínech, vše pozoroval a vyčkával, až na něj přijde řada na operačním stole. A právě tam dostal o 50 % víc noh, o 5/7 větší hloubku a spolehlivost a o 100 % víc brokovnicových kolen.

Urgot byl připraven vyrazit.

Jak se dělá superpadouch

Urgotovu starou identitu definovala ošklivost. V LoL zastával roli obludy a nejspíš na to byl i hrdý. Ale na přesvědčivou postavu je to málo. Urgot potřeboval být... lidštější. „Od začátku jsme se snažili pochopit, proč Urgot dělá to, co dělá,“ říká příběhový scenárista David „Interlocutioner“ Slagle. „Díky tomu se z něj stal člověk, ne jen vraždící stroj.“

Nový Urgot byl kdysi noxijský popravčí, který se domníval, že o tom, kdo vládne, by měla rozhodovat síla – kterýžto ideál následoval tím, že lidem usekával hlavy. Jednoho dne však poslal Swain Urgota na misi do Zaunu, jenže to ve skutečnosti byla past. Urgot, zrazený a poražený, byl zatažen hluboko do chemtechnických dolů. Právě v tomto pekelném vězení byl svědkem neustálého boje o přežití a poslouchal zde neuvěřitelné příběhy o zaunské technologii. Pro Urgota bylo toto místo skutečnou ukázkou síly.

„Myslí si, že Zaun je přesně takový, jaký Noxus říkal, že je, a že Noxus se točí jen kolem politiky,“ říká Interlocutioner.

V Zaunu přežijí jen ti silnější a Urgot se domnívá, že je natolik silný, že by mohl nejen přežít, ale i vzkvétat. A když někdo, kdo by kvůli vlastní síle udělal skoro cokoliv, najednou získá přístup k úpravám těla, je rozhodování prosté: Je tohle brokovnicové koleno silnější než moje normální koleno? Ano? Fajn, tak ho vyměníme. Urgotova síla rostla s každou augmentací, takže své vězení brzy ovládl a rozrazil jeho dveře dokořán.

Když byl Urgot na svobodě, předsevzal si, že zlikviduje všechny zaunské chemobarony. Nejde o to, že by to byl hrdina z lidu, kterému jde o spravedlnost (ačkoliv on to asi vidí jinak). Urgot to bere tak, že se tito chemobaroni pletou do cesty přirozenému chaosu přežití tím, že – třebaže protizákonně – přinášejí zákon lidem, kteří na zákony nedbají. Jejich moc pramení z peněz a vlivu, nikoliv ze síly jednotlivce, a to se Urgotovi nelíbí. Na památku na každého barona, kterého vystopuje a zavraždí, si do vlastního masa chemicky vypálí jeho insignie. Netrvalo dlouho a Urgotovo jméno zná celé město; stoupenci se neustále shromažďují po jeho boku, neboť je přitahuje jeho síla, asi jako plamen přitahuje můry.

Svým způsobem se Urgot stal zaunským superpadouchem.

Urgot se v rané fázi inspiroval například zloduchy z Batmana, kteří jsou často přehnaní, pokud jde o pompéznost a filozofii. Ale když se podíváte na to, jak se tyto postavy vyvíjejí, pochopíte, jak a proč skončili tam, kde jsou – což byl přesně náš cíl i v případě Urgota. „Postavy jako Penguin či Joker jsou temné,“ říká ilustrátor Victor „3rdColossus“ Maury, „ale díky svému příběhovému pozadí a teatrálnosti jsou ikonické a zábavné.“

Stejně jako mnozí padouši z Batmana si i Urgot se svými oběťmi rád hraje a díky své šílené hravosti a ostrovtipu je to víc než jen surovec. Určitou chvíli byl Urgot ve hře také nesmírně teatrální. Jeho provokace byla minutový monolog, který skončil jen tehdy, když zaútočil, ale to se hodně rychle oposlouchalo. Ještě dramatičtější bylo nejspíš to, jak během své ultimátky vytáhl varhany, zahrál na ně krásnou melodii a odříkával vám svůj monolog, zatímco jste se řítili do záhuby.

Bohužel se to nakonec škrtlo, protože během vývoje se délka jeho ultimátky hodně zkrátila.

Méně než šest nohou nepřipadá v úvahu

Ten důvod, proč měl původní Urgot mechanizované nohy, spočíval v tom, že ho Garen přesekl vejpůl, takže doslova potřeboval nový spodek. Aktualizovaný Urgot z Noxu odešel v jednom kuse, takže už všechny ty nohy nepotřeboval, ale Urgot s lidskýma nohama prostě vůbec nepůsobil jako Urgot. „Vzpomínám si, jak jsme říkali: ‚Ty jo, bylo by to fajn, kdyby se nám podařilo najít způsob, jak ty nohy ve hře použít,‘“ říká designér David „RiotRepertoir“ Capurro.

A pak to přišlo. „Seděl jsem na poradě a přemýšlel jsem o Urgotovi,“ říká RiotRepertoir, „a napadlo mě: ‚Hele, co kdyby každá noha měla vlastní přebíjecí dobu a ty nohy by zadupávaly nepřátele?‘“ Ale kdyby měl jen čtyři nohy, každý kvadrant, který by Urgot mohl zadupnout, by byl příliš velký, což by působilo až moc neohrabaně. Takže místo čtyř noh jich Urgot potřeboval šest.

„Je to sice šílené, ale tato představa skutečně určila veškerý následný vývoj postavy,“ říká 3rdColossus.

Dupání ve hře nezůstalo dlouho, protože ho záhy nahradila plamenometná kolena – předchůdci dnešních brokovnicových kolen. „Mimochodem, nemohl jsem uvěřit, že z toho lidi byli tak nadšení,“ říká RiotRepertoir. „Říkal jsem: ‚Jste si jistí? Všichni tady omíláte slova brokovnicová kolena a přijde vám to super, a já na to jen... Heh, cože?‘ Vážně, měl jsem pak radost a trochu se mi ulevilo, když se ukázalo, že se to líbí i hráčům.“

Napůl člověk, napůl stroj, celý fešák

Těch šest Urgotových noh představovalo ve vývoji velký průlom, ale to neznamená, že jejich design byl snadný. „Pracuju na šampionech už šest let,“ říká vrchní grafik Larry „The Bravo Ray“ Ray, „a Urgotovy nohy jsou určitě to nejnáročnější, na čem jsem kdy dělal.“ Ať už Urgot ve hře používal mechanické součástky, jaké chtěl, muselo to dávat smysl. Nebyl tu prostor na nahodilé kovové kousky, které by mu nepomáhaly v pohybu či ohýbání nebo při likvidaci nepřátel. Navíc všechny jeho augmentované části musely být z něčeho, co by mohl skutečně najít v hlubinách Zaunu – takže žádné lasery ani plamenomety ani jiné ozdůbky.

„Larry prostě přišel a říkal třeba: ‚Tak jo, lidi, dneska jsem navrhl tuhle část stroje,‘“ říká RiotRepertoir. „Každý den nosil novou sadu nákresů.“

Kvůli deformovanému a nafouknutému tělu v kombinaci s jeho násilnou a jednorozměrnou myslí působil starý Urgot hodně nelidsky, což bylo součástí důvodu, proč si k němu hráči těžko utvářeli vztah. Jedním z cílů designu nového Urgota bylo to, aby z něj byla cítit jeho lidskost, zejména díky inteligentním očím a obličeji, který je schopen vyjádřit mnoho výrazů. Pleť má sice nezdravě bledou, tělo mu hnije tam, kde se spojuje s kovem, a taky je to napůl stroj, ale je pořád jasně lidský.

A když se mu díváte do očí, zatímco vás pomalu vykuchává, je vám jasné, že to není příšera, kterou žene slepá krvežíznivost. Je to vypočítavý, cílevědomý a nemilosrdný vizionář.